Výňatek ze školního preventivního programu MŠMT

Zdroj: www.msmt.cz/file/7347_1_1/

Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení
1.4.  Věkově smíšené třídy.
Vytváření sociálních kompetencí a prosociálního chování je velmi přirozeně dosažitelné ve věkově smíšených třídách dětí. Tuto zkušenost potvrzuje i program podpory zdraví „ Zdravá mateřská škola„. Zavedení věkově smíšených tříd, kde jsou děti ve věku od 3 do 6 let, není přímým požadavkem programu, ale velmi se osvědčilo.
Heterogenní skupina je přirozenější a lépe odráží přirozené společenské prostředí. Nenaplňují se úvahy o tom, že by  starší děti zaostávaly .Starší děti ve smíšené třídě jsou samostatnější, mají pocit důležitosti a odpovědnosti. Mladší napodobují starší kamarády. Věkově smíšené složení tříd významně přispívá k sociálnímu zrání dětí. Děti jsou k sobě  ohleduplné, umí si vzájemně naslouchat, nevyskytují se projevy agrese. Jejich hra je tvořivá, s prvky fantazie, schopností kooperace, jsou komunikativní k sobě vzájemně i k dospělým, jsou pozitivně naladěny. Umí vyjádřit svůj názor a zdůvodnit svůj postoj a rozhodnutí.
Věkově smíšené třídy  mají své přednosti i pro rodiče dětí. Tak jako nejmenší děti tvoří ve třídě menšinu a rychle zapadnou do vytvořené hierarchie  a vžitých pravidel, tak i rodiče nových dětí se snadno vpraví do nových podmínek, rychle se zorientují a zapojí se v rodičovské skupině úplně stejným mechanismem jako děti. Mateřská škola se tak podílí na vytváření postojů ke zdravému životnímu stylu a prosociálního klimatu nejen u dětí, ale i na  pozitivní změně postojů u dospělých rodičů.

Věkově smíšené třídy

Zdroj:vaše děti.cz

Poslední dobou kolem sebe slýchám diskuze na téma věkově smíšené či dělené třídy. Já jsem zastánce tříd smíšených a pokusím se popsat, proč tomu tak je.

 

  • Věkově smíšené třídy pomáhají adaptovat nové děti – nových dětí není tolik, starší děti jsou pro ně vzorem, staví zajímavé stavby, nepláčí, stále něco dělají. To malým dětem pomáhá zapomenout dříve na svůj smutek a láká je jít si hračky vyzkoušet. Od starších jde taky „odkoukat“, co a jak se kdy dělá, starší může poradit či drobně pomoct, když paní učitelka není zrovna poblíž a i paní učitelka se novým dětem může věnovat víc individuálně – přeci jen je rozdíl když máte ve třídě 27 smutlivek oproti 10, starší děti si dokáží hrát i pracovat samostatněji.
  • Setkávání kamarádů, sourozenců, příbuzných – dítě vchází do kolektivu, kde nachází oporu v dětech, které zná, to mu dodává jistotu a pomáhá se adaptovat, tyto vztahy dobře fungují v počátcích, sourozenec je pyšný, že může ostatním předvést brášku či sestřičku, nabývá pocitu zdravého sebevědomí, že všechno už zná a ví a může do toho menšího zasvětit. Často se pak stane, že jakmile si menší zvykne, najde si kamarády, kteří mu víc vyhovují a sourozenci se pak pohybují nezávisle na sobě.
  • S dětmi se pracuje možná víc individuálně než v dělených třídách – opět je to v tom, že pokud je ve třídě 10 předškoláků nebo 27 předškoláků, je to velký rozdíl. Při práci s předškoláky lze sledovat podrobně každého z nich, zaměřovat a vracet se k tomu, co jim nejde, ti šikovní jdou dál. Mladší děti se učí toleranci, respektují práci předškoláků, volí si klidnější hry, předškoláci se učí soustředění na práci i když jsou ve třídě i menší děti.
  • Děti s odkladem – pokud dítě dostane odklad, zůstává dál s kamarády, ve věkově dělených se dítěti může stát, že se ocitne mezi zaběhaným kolektivem dětí, které příliš nezná a může se integrovat hůře. Smíšenka je přeci jen třída, kde se děti mění častěji a děti jsou k novým otevřenější.
  • Celkově vedou smíšené třídy k větší samostatnosti a osobnostnímu rozvoji dětí, respektují ať větší či menší kamarády, když přejdou do školy, mají kamarády i ve vyšších ročnících, což je taky plus – setkávají se pak na obědě, v družině atd.
    Vě věkově dělených třídách se často sklouzává k hromadným činnostem – všichni teď malují, teď pracují… – je to jednodušší pro učitelku, ale děti pak stojí a čekají, až se jim řekne, co mají udělat. Pokud se sejde třída předškoláků, vznikají mezi dětmi větší třenice, různé „rošťárny“ atd. to je ve smíšených třídách regulováno, každá skupinka má své úkoly, svou roli ve třídě i svou odpovědnost.
  • Samozřejmě jsou i rizika, při kterých záleží na učitelce, jak si s nimi poradí – Nepřenášet na větší děti přílišné nároky v péči o menší (nesklouznout k tomu, aby velcí pracovali za menší, aby malé oblékali atd. – mohou pomoci, ale nedělat osobní asistenty, neulehčovat si práci a opravdu každému dítěti upravit zadání úkolu podle jeho možností, dělat úkoly navíc s předškoláky a dále je rozvíjet, přitom nezapomínat, že jsou ve třídě i děti menší).
    • Jedna věc mě napadá jako jednoznačné mínus – akce mimo školku, kde je to organizačně mnohem složitější.
      Celkově mi vyhovuje systém smíšených tříd, ale jako u všeho záleží na lidech, pokud je skvělá učitelka ve třídě věkově dělené, nedá se rovnat se špatnou učitelkou ve třídě smíšené a platí to i naopak.
      Stejně jako já nedám dopustit na smíšenku, věřím, že je spousta maminek, které by se mnou nesouhlasily. Proto si myslím, že je dobře, když existují obě varianty. Je pravda, že ne všichni si mohou vybrat variantu školky, kterou budou navštěvovat. I proto berte to, co jsem napsala, pouze jako názor a pohled na třídy smíšené, ne jako jednoznačnou propagaci jedné varianty.